Archiv rubriky: Pondělníky

Pondělníky

Kašlu na to‚ zapaluju…

Jedenáct dní nového roku to je doba, kdy vezme za své většina předsevzetí. Byl čtvrtý leden a kamarádka vytáhla krabičku. Podivila jsem se brzkému složení zbraní. Vždyť já už bych neměla žádnou rebelii, pokrčila rameny podle mě jinak dokonalá matka čtyř dětí a vdechla potřebnou dávku. Pěkně to zapadlo do mojí teorie, že DOKONALOST PROSTĚ […]

Pondělníky

Učím (se) číst

Čtu už dobrých třicet let. Ale znáte to, někdy je na to času víc (mateřská, dovolená) a někdy míň (pracovní frmolení). A protože mám ráda paradoxy a nerada nečtecí časy, našla jsem si chvilku i v (mezi)čase. Poslední dobou tak víc čtu. Možná i proto, že se mi stále víc hromadí další knížky, tipy na ně […]

Pondělníky

Už je úterý!

Jejda, od začátku roku nemám poprvé blogové pondělí. Nejdřív jsem se lekla, a pak mi došlo: není to žádnej průšvih. Je štěstí mít práci. Je štěstí mít práci, která vás baví. Je štěstí mít spoustu práce, která vás baví (ťukťukťuk). A je potřeba být flexibilní, což se prý dneska už nemá psát do životopisů, protože […]

Pondělníky

Miluju vymalovávání

Antistresové omalovánky jsou trend. Je to super už proto, že je co dávat k narozeninám téměř každému, kdo “nic nechce” nebo “už všechno má”. Dárek v podobě vymalovánek a/nebo pastelek je prostě téměř jistota. Své kmotřičce jsem dala speciální sadu se zlatou, stříbrnou atd. a podle mě měla radost větší, než kdybych jí dala kožíšek. […]

Pondělníky

Zakázané ovoce

Když jsem si něco zakázala sama, většinou mi to jednak nevydrželo a jednak mě to k tomu o to víc lákalo a hlavně jsem to většinou nakonec porušila. Nejčastěji to bylo předsevzetí á la “nebudu jíst čokoládu”, v další fázi jsem zvolnila na “nebudu jíst tolik čokolády” a v poslední fázi “nebudu jíst čokoládu aspoň […]

Pondělníky

Už tam budem?

Toto je u nás zřejmě nejoblíbenější cestovatelská věta naše číslo 1. Nesmírně úspěšná, jinak by neměla během jedné jízdy třeba i sto repríz! Kterému divadelnímu kusu by se o tom nesnilo. Pravda, je lehce jednotvárná a pro okolí velice znavující. Moc se totiž neobměňuje. Další lehce upravené texty tohle „dílo“ doplňují: 2. „Kolik je to ještě […]

Pondělníky

Úděl domácí úči

Dneska mi úspěšně odmaturoval můj druhý student. Prožívala jsem to s oběma. A byla jsem pyšná, když mi přišla zpráva: „Hi, mám to!“ A byla jsem pyšná, že mi to napsali mezi prvníma. Rodiče, nejlepší kámoši a domácí úča. Ještě než to šli zapít. Stala jsem se zvláštní součástí rodiny. Nedokážu se odosobnit. Nedokážu odučit a […]

Pondělníky

radost z proHry

Byli jsme čtvrtý ze sedmi! Super! Mám radost. Některé děti (a bohužel i rodiče) berou jako prohru už druhé místo. To mi přijde nejen smutné, ale i děsivé. Prohra je něco vzdát. Zkusit něco, ať už s větší nebo menší šancí na úspěch, to je vítězství. A vlastně i ten úspěch je ve výsledku relativní. […]

Pondělníky

Věk: 30 – 40

Když mě dneska synek (a další, všichni s gustem, zdálo se mi) mrskali hodovačkou a omlazovali, říkala jsem jim: „Na třicet, jo? Díky!“ A tak si říkám, co jsem zvládla do třiceti. A co ty další roky. Protože mi příští týden končí další pětiletka, tak mám ještě týden na věci a akce, které jsem chtěla stihnout […]

Pondělníky

Jako starý báby

Potkala jsem asi po roce kamarádku. Občas si napíšeme, ale jinak se vídáme spíš onlajn. Obě jsme v produktivním, akčním a tvůrčím věku. Obě máme děti podobného věku. Obě děláme práci, která nás baví a obě máme kulturní koníčky. Prostě spousta témat, do kterých by se dalo pustit. Navíc jsme obě – já před lety a […]

Back To Top