Překulil se (mi) další rok a já se ohlížím, co mi dal a vzal. „42“ je pryč. Ve 42 jsem se dozvěděla, že ve 42 se upil můj prastrejda, kterého jsem se prenatálně bála. Ve 42 umřel Ota Pavel a Elvis Presley, kteří i přesto zůstali svou tvorbou živí dodnes. A co my, dvaačtyřicátníci smrtelníci, […]
Dobro vpřed
Mikuláš má svátek dneska, ale chodil už včera. Stejně jako byl včera Mezinárodní den dobrovolníků. Ti ale chodí nejen jednou do roka. Svatý Mikuláš, proslulý svou štědrostí k potřebným, by měl dost radost. V cizině je dobrovolnictví úplně běžná záležitost. I u nás to dříve byla běžná záležitost, pomoct nebo potěšit potřebného. Dojít sousedce pro […]
Nemoc bláznů
Mladé duše, staré duše, chytnou rapla, chytnou kuše. Trefí se rovnou do cíle, ač dalekou jsou na míle. Láska to je nemoc bláznů, vyznání napíšu, a pak hned smáznu. (z chystané sbírky poezie)
O záložkách a zakládání
Jestli si na něčem zakládám, tak na svých oblíbených stránkách. Nejen na knižních, ale i na lidských. Na zakládání to já jsem mistr. Vlastně mistryně, abychom byli korektnější. Mně už se v životě podařilo založit ledacos. Třeba techničák. Ale o korektnosti a techničáku až někdy jindy. Ať si nepřetrhnu nit. Udržet myšlenku, to umí skvěle právě […]
Sedmej tejden doma: Čas na ponor(ku)
Kdo by to byl řekl. Sedm týdnů. To je dost. Pak otočíte kalendář a tam zjistíte, že do prázdnin ještě dva měsíce. Trochu mě to zarazilo. Ale vlastně tím pádem jakoby zhruba polovina za námi. Aspoň co se školy týká. Je třeba se udržet svěže a duševně fit, je třeba předcházet ponorce a meditovat. Každý […]
(Opět) Nový začátek
Máloco je tak krásné jako rozzářené dětské oči. Spoustu takových párů je vidět v první školní den před třídami s jedničkou na dveřích. Sice už někteří (hlavně ti, kteří mají starší a tudíž školně zkušenější sourozence) tuší, že to nebude úplně zívačka, ale přeci jen po školních přípravkách se tam vlastně těší. Někteří nepokrytě, jiní aspoň vnitřně, aby […]
Já a (velikonoční) naděje
Plno vajec Velikonoce jsou pro mě osobně náročný čas. A to nejen kvůli tomu, že moje dítě je alergik na vejce. Ač zrovna to je celkem problém, protože české Velikonoce jsou na vejce dost vysazené. Malovat kraslice, vyhodovat vařená vejce, a pak snášet nějaký ten (tý)den vaječné svačiny spolužáků, to máme pár týdnů nervů. Na […]
Moje (vánoční) nasávání
Kolem je to samý dokonalý úklid, celonoční pečení, naštvané nakupování a spěchající supící davy. Je lepší nenechat se do toho zatáhnout. Jinak si (zase) člověk zkazí celý prosinec. Není nejlepší mít v hlavě o advent myšlenku „Hlavně ať už je to za náma!“ Chce to nasávat tu správnou atmosféru. Ne tu, kde se všichni ženou a řeší, […]
Sportem ku zdraví
Zasportovat si v létě je zívačka. Teda většinou. Komu se chce, najde si nejen čas, ale snadno i prostor k přívětivému venkovnímu akčnějšímu pohybu. Ale léto i babí léto už je za námi a s ním nastoupily méně příznivé a méně lákavé přírodní podmínky. Teď je otázka, jak s podzimním časem naložit. Ten krásný barevný podzim je pryč. Pryč je […]
Do starého železa
Být dítě je užívačka. Teda většinou. Škoda jen, že to člověku často dojde, až když už je pozdě. Neboli když už je dospělý. Dítě často opakuje, že už chce být dospělé, protože v tom vidí samé výhody. Být dospělý je totiž super. Protože se bude moct večer koukat na televizi (jako by tam šlo něco zajímavého). Protože […]