Archiv pro štítek: myšlenky

Pondělníky Životníky

O záložkách a zakládání

Jestli si na něčem zakládám, tak na svých oblíbených stránkách. Nejen na knižních, ale i na lidských. Na zakládání to já jsem mistr. Vlastně mistryně, abychom byli korektnější. Mně už se v životě podařilo založit ledacos. Třeba techničák. Ale o korektnosti a techničáku až někdy jindy. Ať si nepřetrhnu nit. Udržet myšlenku, to umí skvěle právě […]

Pondělníky

Osmý týden doma: Začátek návratu

Po dvou měsících izolace to vypadá, že se začíná trochu náš malý svět vracet k normálu. Teda, ne že by se šlo do školy – aspoň většina ještě ne. Ne že bychom zcela odložili roušky. Ne, že bychom mohli na koncert. Ale děti už můžou na kroužky! Například. Odkroužené děti Je to takový zvláštní pocit. Člověk […]

Pondělníky Životníky

Sedmej tejden doma: Čas na ponor(ku)

Kdo by to byl řekl. Sedm týdnů. To je dost. Pak otočíte kalendář a tam zjistíte, že do prázdnin ještě dva měsíce. Trochu mě to zarazilo. Ale vlastně tím pádem jakoby zhruba polovina za námi. Aspoň co se školy týká. Je třeba se udržet svěže a duševně fit, je třeba předcházet ponorce a meditovat. Každý […]

Pondělníky

Kolikátej tejden doma? Šestinedělí!

Ani by mě nenapadlo, kolik společného má nouzový stav se šestinedělím. Ale když se nad tím pozastavím a zamyslím… Je to oboje zvláštní, náročný čas, plný nového a nečekaného. Čas, kdy je najednou všechno jinak. Lze namítnout, že šestinedělí je očekávatelné, ale kdo ho zažil, tak se tomu zasměje. Protože očekávat ho můžete, ale ono se […]

Pondělníky

Pátej tejden doma: Učme v rytme

Jakmile se udělalo venku hezky, hned na mě sedla potřeba vyrazit ven a nasadit prázdniny. Nahlas jsem to samozřejmě (naštěstí!) neřekla, protože tenhle pokyn by jistě děti napoprvé i slyšely i poslechly. Ale nedá se svítit, i když svítí, musím držet dospěláka a držet i nadále školní program. Učení s učením omezeným Před časem bylo řečeno, […]

Pondělníky

Čtvrtej tejden doma: Tady, teď a pak

Nejsem v první linii. Lidi v první linii obdivuju a myslím na ně. Moc jiného mi nezbývá. Já držím domácí linii. Je to právě 30 dní, co jsem nesama doma. Uznávám, že se to nedá srovnat s první ani s druhou linií. Ale jako… taky to není úplně med, pro nás, rozmazlené touhle bezpečnou klidnou pohodlnou dobou. Netrpíme […]

Pondělníky

Třetí tejden doma: Trocha toho vděku

Věkem nemoudřím, ale čím dál víc mudruju. A protože mi právě na záda klepou kulatiny se čtyřmi křížky, mám pocit, že na to teď mám trochu nárok. Mám pocit, že světu chybí vděk, tak si zabilancuju s ním. Neznamená to, že jsme jako lidstvo úplně nevděční, ale možná to, že nejsme dost vděční. Když mluvím s pamětníky, […]

Pondělníky

Druhej tejden doma: Bacha, lidi!

To se takhle člověk vzbudí s radostí, že sen i film o tom, že jsme poslední lidi na světě, je pryč. Že ty prázdné ulice se časem zase zaplní lidmi. Že pomine to neuvěřitelné TICHO, přehlušované jen zpěvem ptáků. Ty pak zas uslyším, jen když vstanu v pět ráno, ne celý den jako teď. Že se psi […]

Pondělníky

Chvíle absolutního štěstí

Já se ráda raduju a ráda se raduju z maličkostí. Ale existují i chvíle absolutního štěstí. Takové ty chvilky, o kterých máte později pocit, že se to snad ani nemohlo stát. Že to byl jen sen. Proto je skvělé, když se ty chvilky zaznamenají. Je pro mě důležité ne to, abych tím udivovala sví okolí, ale abych […]

Back To Top