Já a čokoláda

Jako malá jsem se těšila na dospělost proto, že budu moct jíst neomezeně čokoládu. Sen jsem si splnila. Teď bych potřebovala někoho, kdo by mi to zakázal. Maminka mi ji přeje, prý na nervy. Kamarádky je baští se mnou ve velkém. Cvičitelka, že mi dodá energii. Manžel říká, že si mám zakázat nové kabelky a ne čokoládu. Doktor mi řekl, jen ať se neupejpám, že zlepšuje funkci cév a má protizánětlivé vlastnosti. Kolegové říkají, že zdokonaluje koncentraci. Tak já vlastně nevím, co řeším. Jo, vím: jak ji dobře schovat před dětmi. Mají uši jako netopejr, jak zaslechnou šustit obal a taky se diví, kam jim mizí (velikonoční, mikulášské, jakékoliv) zásoby. Nevím, co blázněj, ale jedly by čokoládu nejradši furt…

Já a čokoláda

Někdy krátce, někdy obsáhleji, tak nějak o (mém) životě... Ale prej to má pár lidí podobně. Tak možná i o jejich životě. Možná i o tom Vašem.
Back To Top